Hlas vypravěče při úvodních titulcích:
- Mezinárodní rychlík uháněl údolím hluboce vrytým nahnědlými strmými skalisky až k břehům majestátního Labe. Toto údolí lze nazvat hrdelní soutěskou historie. Tudy projížděly vlaky z Berlína do Prahy a v nich muži s temným posláním v roce třicátém osmém. Jejich cílovou stanicí nebyla Praha, ale Mnichov. Tudy se řítili zatemnělou nocí v šesti válečných létech vlaky plné zbraní a zkázy. Tato hrdelní soutěska zasáhla dvakrát i do života Zemanova. Poprvé v květnu v pětačtyřicátém, kdy se vracel z koncentračního tábora, a podruhé dnes. Zeman míří s úkolem, který lze nazvat tajným, do Berlína, do města rozděleného na dvě nestejnorodé části. Je jaro, roku jednašedesátého. Tehdy nebylo ještě hranic mezi oběma půlemi Berlína, ale krize tohoto zvláštního města vrcholila. Jeho východní část, těžce se zvedající z trosek, obracela tvář k míru, ale západní, nepostrádající bohatých finančních injekcí, doutnala stále žhavými uhlíky studené války. O tom, co všechno a proč se v rozděleném Berlíně vlastně děje a kam události směřují, přemýšlel Zeman vyhlížeje z okna expresu Vindobona na romantické labské údolí. A když se vlak znovu rozjel po rovinách za Drážďanami, odešel do jídelního vozu. A tam, v pět hodin odpoledne, desátého dubna roku jednašedesátého, začalo vlastně berlínské dobrodružství.
Great composition!
OdpovědětVymazat